Ústav byl založen dne 9. prosince 1919 na základě usnesení Prezidia ministerské rady Republiky československé č. 26314 jako Státní ústav meteorologický (SÚM), kdy byl k němu rovněž formálně přičleněn Vojenský odbor SÚM a jejich vlastní činnost byla zahájena dne 14. ledna 1920.
Podle tehdejších stanov SÚM bylo jeho úkolem: … „shromažďovat a vědecky zpracovávat meteorologická pozorování z území ČR, pěstovat a všemožně podporovat meteorologická bádání, účastnit se na mezinárodním výzkumu v meteorologii, denně sestavovat předpovědi počasí na vědeckém základě a vydávat úřední dobrozdání (posudky) na žádost úřadů, organizací a soukromých osob“.
Úkolem vojenského odboru SÚM bylo: … „pečovat o výcvik vojenských elévů, o užití meteorologie pro účely čistě vojenské a zprostředkovávat styk se zahraničními vojenskými meteorologickými službami“.
Ústav působil během let i pod dalšími názvy:
• Ústřední meteorologický ústav pro Čechy a Moravu (1939 až 1945);
• Státní meteorologický ústav (1945 až 1953);
• Hydrometeorologický ústav (1954 až 1968);
• Hydrometeorologický ústav Praha (1969 až 1979);
• Český hydrometeorologický ústav (1980 až do současnosti).
V letech 1952 až 1953 byl tehdejší Státní meteorologický ústav podřízen Ministerstvu národní obrany. Od roku 1954 až do současnosti jsou vzájemné vztahy s rezortem obrany v oblasti hydrometeorologie uspořádány na základě rámcových smluv o spolupráci sjednaných mezi Ministerstvem životního prostředí ČR a Ministerstvem obrany ČR.
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) je tvořen odbornými pracovišti v Praze, sedmi regionálními pobočkami (Praha, České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Brno a Ostrava), leteckými meteorologickými stanicemi, profesionálními meteorologickými stanicemi a observatořemi a Solární a ozonovou observatoří v Hradci Králové, kde je trvale zaměstnáno kolem 650 osob. Zároveň pro potřeby ČHMÚ smluvně působí téměř 1 200 dobrovolných meteorologických pozorovatelů.
Mezi nejvýznamnější počiny ČHMÚ patří vybudování a provoz národní meteorologické radiolokační sítě tvořené meteorologickými radary umístěnými na stanovištích Skalky na Drahanské vysočině a Praha v Brdech, které byly pořízeny a jsou provozovány v úzké spolupráci s rezortem obrany ČR.
Od roku 1998 ČHMÚ využívá vysoce výkonné provozní „superpočítače“ pro potřeby tvorby numerických meteorologických předpovědí.
V současnosti pokračuje proces automatizace staniční sítě, kdy jsou automatizovány profesionální meteorologické stanice, síť monitoringu kvality ovzduší, klimatologické stanice a automatické vodoměrné (limnigrafické) stanice.
Zhruba jednu pětinu potřebných provozních prostředků získává ČHMÚ prodejem dat, informací, produktů a služeb komerčním uživatelům.
Československo bylo v roce 1950 jedním ze zakládajících členů Světové meteorologické organizace (WMO).
ČHMÚ jako představitel národní hydrometeorologické služby ČR kromě širokého zapojení do činnosti WMO úzce spolupracuje s dalšími mezinárodními a národními organizacemi a institucemi.
Jsou to zejména Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), UNESCO, Hospodářská komise OSN pro Evropu (UNECE), Program OSN pro životní prostředí (UNEP), Mezinárodní unie hydrologických věd (IAHS), EUMET- SAT, Evropské centrum pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) aj.
V národním měřítku byla vytvořena a je dlouhodobě rozvíjena úzká součinnost s Hydrometeorologickou službou Armády ČR, vysokými školami, ústavy Akademie věd ČR a vědeckými společnostmi i rezortními a dalšími odbornými institucemi.
